Jak poznat dobrý kurz?

To je jasné, podle výsledků. Ale co to ve skutečnosti znamená??

Jaké výsledky mají doopravdy smysl? Po čem se ptát a na co se zaměřit?

Skoro každá vzdělávací aktivita má na konci nějaký „dotazník spokojenosti účastníků“. Ale to, že jsou podle něj účastníci spokojení, reflektuje mnohem více, že „kurz měl příjemný průběh„, než jeho skutečnou kvalitu a přínos. Zejména, pokud je tento dotazník vyplňován hned na konci té aktivity. (Já například posílám dotazník až po týdnu. Až lidi to nově naučené opravdu použijí v praxi.)

Děsivé procento kurzů, školení a seminářů je totiž o pouhém předávání informací od lektora k účastníkům. Potom se děje, že i když jsou ty informace kvalitní a hezky podané, reálný efekt je minimální. Dle délky kurzu a řečnických schopností školitele si účastníci odnesou tak 20-40% toho co zaznělo, do života reálně zapojí 10% a to ještě jen někteří.

Hodnocení kurzu účastníky je pak tvořeno množstvím a kvalitou chlebíčků. Počtem reklamních předmětů, které si účastníci odnesou. A tím na jak dlouho se ulili z práce, a hlavně jak brzy je lektor pustil domů. Ne, nedělám si legraci. Tohle se fakt děje a je často i požadováno. Proto už více než rok odmítám školit na úřadech.

Vzdělávání pojaté jako přesun informací je archaismus, který si neseme ze školní docházky. Do vzdělávání dospělých to vůbec nepatří. V době strýčka Googla a tety Wiki má každý z nás přístup k více informacím, než jaké vám přinese jakýkoliv kurz, seminář nebo škola.


Smyslem vzdělávání
je vyvolat
pozitivní změnu
v chování.

 

To znamená naučit člověka něco dělat lépe než předtím. Zároveň také ověřit, že to opravdu dělá správně, tedy tak, aby mu to přineslo výsledky, které on sám chce. A v neposlední řadě jej motivovat, aby měl odvahu překonat úvodní potíže, a chuť dělat to tak dlouho, než ty výsledky přijdou.

Nic z toho není o informacích.
Všechno tohle je o struktuře a formátu té vzdělávací aktivity. 

 

Jak tedy poznat dobrý kurz?

  1. Ptejte se na poměr teorie a praxe.  Pokud je praxe méně než 30%, jděte jinam. Já osobně mířím ve svých kurzech na 70% praxe a 30% teorie.
    .
  2. Ptejte se lektora co má být výsledkem kurzu. Pokud říká, že něco budete znát a vědět, je to málo. Vy to chcete umět a dělat.
    .
  3. V hodnoceních dřívějších účastníků vyhledávejte co se v jejich životech po tom kurzu změnilo. Pokud tam nic takového nenajdete, na ten kurz nechoďte.
    Je mi jasné, že po této větě si chcete zkontrolovat mé vlastní reference,
    takže vám ušetřím klikání – tady jsou. ;-)

 

Co s tím, když sami školíte a chcete to dělat dobře?

Toto téma je prvním z bodů, které učím na kurzu Staň se skvělým lektorem.
Je první, protože je nejdůležitější.

Učím školitele jak o tom od začátku správně přemýšlet. Jak si vůbec sestavit obsah kurzu. Jak správně definovat jeho cíle, a jak je následně komunikovat účastníkům. A samozřejmě jak zjistit očekávání účastníků a pak to celé sladit dohromady. Prostě jak dosáhnout té pozitivní změny v chování, která té aktivitě dá opravdu smysl.

Pokud vás to zaujalo a někdy ve svém životě vzděláváte, něco předáváte, zaškolujete lidi nebo prostě jen učíte své vlastní děti žít na tomhle světě, zvu vás na tento kurz. 

Jeho podrobný obsah včetně video ukázky najdete tady.

Aktuální termíny a přihláška jsou zde.

 

Díky za přečtení a učte se jen tam, kde to vzdělávání má smysl. 

Petr

Komentáře