Řeč těla je absolutní základ

Mezilidská komunikace je mnohem starší, než mluvená řeč. A to mnohonásobně.

Už v jeskyních a na stromech jsme se spolu dorozumívali, a dělali jsme to úplně stejně jako zvířata. Svou řečí těla. Teď když řeč již máme a ke komunikaci ji spolu s písmem používáme primárně, bychom řeč těla už zdánlivě nepotřebovali. Jenže evoluce je silnější než my a naše řeč těla je v nás tak hluboce ukotvena, že ji nedokážeme vypnout. I kdybychom nakrásně chtěli.

Existují studie, které tvrdí, že až 70% naší komunikace je předáno neverbálně a jen 30% samotnými slovy. Já nemám rád takové obecné generalizace, protože různí lidé komunikují různě expresivně a také různé situace si po nás žádají různý způsob komunikace. Jinak emotivně budete mluvit na pohřbu, a úplně jinak na svatbě. Zejména, když bude vaše vlastní.

Pravdou však je, že když se rozhodujeme o nabídce či návrhu člověka, jeho neverbální signály mají na naši důvěru v něj mnohem větší vliv, než samotné argumenty, které ten člověk přednesl. Určitě si nezřídíte životní pojistku u člověka, který se vám při jejím nabízení nedokáže upřímně podívat do očí. I kdyby jeho argumenty byly sebe lepší a byly pravdivé. Stejně to neuděláte, nebudete mu věřit.

A to je právě důvod, proč je zvládnutí své řeči těla vždy tím prvním nutných krokem k dobrému komunikování a prezentování. Protože když nás naše vlastní řeč těla zrazuje a předává falešné negativní signály, pak jej všechno ostatní zbytečné.

Podstatné je si uvědomit, že interpretace cizí řeči těla není exaktní věda. Je to věc pocitů, které v nás ten člověk vyvolává. A které vyvoláváme my v lidech, ke kterým mluvíme. Stejné signály na straně vysílajícího mohou vyvolat různé pocity na straně různých příjemců. Ještě důležitější však je, že dva zcela rozdílné pocity v nás, mohou vyvolat stejný vnější signál v našem těla. Například nervozita a tréma často působí jako neupřímnost a nekalé úmysly.

Vnějších projevů trémy je třeba se vždy zbavit jako prvních. Jednak proto, že ty nejvíce kazí naše sdělení, ale také proto, že zbavením se projevů vlastní trémy se sníží i ta tréma samotná. Funguje tam tzv. zpětnovazebná smyčka. Když máme trému a následně vidíme, jak se sebou naše tělo v jejím důsledku „šije“, tak se nám tréma zhorší a tělesné signály také.

Funguje to však oběma směry. Když máte na začátku trému, ale následně si všimnete, že vaše tělo vyjadřuje klid a mluvíte dobře, to uvědomění vás uklidní a tréma se zmenší, až úplně pomine.

Dobrá řeč těla při veřejném projevu a komunikaci je sdružena do tří částí, a to pevného postoje našich nohou, správné gestikulace rukama a udržování očního kontaktu. Právě o nich budou následující tři články na tomto blogu.