Poradna 1: Jak přimět lidi doma nebo v práci, aby mi s něčím pomohli

Skrze svoji práci dostávám neustále nějaké otázky na řešení různých komunikačních problémů a situací. Rozhodl jsem se ty nejčastější sepsat a postupně na ně zveřejnit odpovědi. Tady je první z nich.

STÁŇA (otázka zkrácena):
Přítel mi doma skoro s ničím nepomáhá, kdykoliv přijdu z práce, najdu tam dřez plný nádobí, které on použil, ale jakékoliv mé výtky či snahy to s ním řešit k ničemu nevedou. Nevynese koš, nedá prádlo do pračky. Chtěla bych ho za něco i pochválit jak radíte, ale není absolutně za co. 

A to samé se mi děje v práci. Mám tam kolegyni, která nikdy s ničím nepomůže, neudělá nic navíc a když ji o tom řeknu, tak jen předstírá, že se snaží. Pomohla mi některá vaše videa, ale s tím si nevím rady. 

PETR:

1.  Když není za co pochválit, tak samozřejmě nechval. Ale ani nekritizuj, pokud ti vyloženě někdo neškodí. Místo toho jim milým způsobem vyjádři své přání. Např. „moc by mě potěšilo, kdybys mi pomohl s nádobím“. Nebo „Udělal bys mi velkou radost, kdybys vytáhl prádlo z pračky“, nebo té kolegyni „Fakt by mi moc pomohlo, kdybys dnes uklidila ty, protože já jsem hrozně unavená“.  Důležité je, aby ta žádost byla něco jednoduchého a nesmí v tom být ani malinký náznak kritiky. Je to hra emocí, ten člověk musí mít z toho pocit, že když to udělá, tak se z toho bude cítit dobře. Že to bude stát za to. Když je tam jen špetka výtky, tak už ho nemá a neudělá to.
   
2.  Nenech se odradit, když to nezafunguje hned. Obvykle to trvá nějakou dobu, než požádáš o něco tak jednoduchého a tak mile, že ty lidi to pro tebe prostě udělají. Třeba až když budou mít zrovna ten den dobrou náladu.
   
3.  Jakmile se to stane, ohromně je chval. Řekni jim to i opakovaně,  jak moc ti to pomohlo, jak si jich za tu pomoc vážíš a jak jsi ráda že je máš. Já vím, že v této fázi si tolik chvály ještě zdaleka nezaslouží, ale je to jediný způsob, jak je po dobrém změnit. Výhružky nefungují, chvála jo.
4.  Když se tohle podaří poprvé, opakuj to. Žádej víc a postupně těžší věci a pořád chval. A teď pozor: jakmile ten člověk udělá sám od sebe opakovaně něco, o co jsi žádala dříve, ale ne ten den (třeba sám umyje nádobí aniž bys ho ten den žádala), tak chval ještě víc a něco pro ně i udělej. Nějakou maličkost, dej jim třeba jeden bonbón pokud máš, příteli pusu na tvář… ideálně něco nezvyklého, aby si všimli.
5. A opakuj a opakuj a opakuj. Rozvoj dlouhodobě fungujícího vztahu, partnerského i pracovního, je tak trochu jako trénovat štěně. Pomaličku, krůček po krůčku, a pořád jen posilovat to chování, které chceme a nekomentovat to, které nechceme.

Důležitý dodatek:
Někdy na tohle slýchávám, že je to manipulace. Není.

Manipulace je, když tomu druhému lžete, předstíráte něco co není pravda, nebo mu slibujete něco, co stejně nechcete udělat. Když říkáte pravdu, že by vás něco potěšilo nebo vám pomohlo, a pak jej chválíte za to, že to udělal, není to manipulace.

Je to prostě trénink vzájemné spolupráce.

Ta je cenná pro oba dva stejně, proto jakmile vám to začne fungovat a ten druhý člověk si všimne, že se vám teď spolu žije či pracuje lépe, doporučuji mu celý ten princip vysvětlit a stejným způsobem trénuje i svou spolupráci s vámi.

Nebojte se, ono je to celé na základě dobrovolnosti. V podstatě jde jen o to, naučit se vyjadřovat co vlastně chceme. Protože to vesměs moc neumíme. Děláme to málo a málo konkrétně. Zejména v partnerských vztazích až příliš často předpokládáme, že ten druhý ví, co by nás potěšilo. Neví.

Říkejte to a vzájemně se trénujte. Život bude lepší.