Jak na pevný postoj

Většina lidí když má trému, neustojí na místě. Popocházejí, houpají se, přešlapují z nohy na nohu.

To všechno je vidět a hodně to ruší. Ruší to posluchače, prozrazuje to nejistotu, ale také to v rámci principu zpětné vazby zhoršuje vnitřní stav řečníka.

První věcí, kterou musí každý dobrý komunikátor zvládnout, je dostat pod kontrolu své nohy.

Neznamená to, že musíme pořád stát na jednom místě, ale že když už jsme na jednom místě, tak stojíme pevně. A když se rozhodneme přejít, tak uděláme nejméně dva plné kroky a pak se opět postavíme pevně. Žádné přenášení váhy zleva doprava, žádné nakračování, a hlavně žádné houpání se.

Technika, která naše nohy spolehlivě pod kontrolu dostane, je trénink mluvení nahlas v super rozkročeném postoji (viz obrázek).

V postoji tak širokém, že prostě není možné v něj přenést váhu jen na jednu nohu. Protože bychom spadli. V takovéto poloze se totiž typické nervózní přecházení a kývání neprojeví, protože to prostě nejde… a časem přestane.

Citlivější lidé při tomto cvičení pocítí, jak se jejich vlastní tělo pokouší o pohyb. Lehký tik v ramenou je někdy i vidět, ale opakuje se jen několikrát a pomine.

Dle mé profesionální zkušenosti mohu říci, že zhruba třetině lidí postačí toto cvičení udělat jednou, jen na pár minut, a mají navždy pokoj.

Druhá třetina potřebuje pár cvičení za sebou v součtu cca 10 minut mluvení v této poloze, zvládnou to tedy všechno v průběhu jednoho kurzu.

A poslední třetina lidí musí tuto věc ještě sama cvičit, nejlépe doma, ještě pár dní následujících po kurzu. Stačí 10 minut denně.

Zkuste si to, budete mile překvapeni.