Komunikuješ i sám se sebou? Já ano.
V první půlce září 2010 se se mnou z ničeho nic rozešla přítelkyně Barča a zcela nevědomě tím odstartovala jednu z nejdůležitějších součástí mého dospělého života.
Cítil jsem se zklamaný, měl jsem zmatek v hlavě a rozhodně jsem neměl chuť se někomu svěřovat. A tak jsem 19.9.2010 napsal sám sobě email, který začínal slovy „Podlehl jsem úvaze zapisovat si své vlastní myšlenky“. Hned druhá věta byla také zajímavá: „Vůbec nevím, jak dlouho to budu dělat, uvidíme.“
Dělám to už 2784 dní, tedy sedm a půl roku.
A jelikož si ty zápisy čísluji, dnes to byl zápis číslo 1500.
Právě dnes, stejně jako už mnohokrát, jsem si při psaní prožitků a myšlenek za poslední dva dny něco důležitého uvědomil. Odhalila se mi souvislost, která by mě nenapadla, kdybych si to nepsal. Nebýt faktu, že už jsem na tyto AHááá momenty při psaní zvyklý, měl bych z toho téměř magický pocit.
Psát si deník je jako kreslit si mapu cesty, kterou jsem v životě prošel.
Moc se mi líbí, že v angličtině se deníku říká „journal“, což je odvozeno od slova „journey“, které znamená právě „cesta“. Život je totiž takový pochod neznámým územím, a když si kreslím mapu, mohu snáze poznat, zda nechodím v kruhu. Mohu se vrátit někam, kde se mi líbilo a taky se vyhnout místům, kde to dobré nebylo.
Já se rozhodl psát si deník formou číslovaných emailů, abych to mohl dělat kdykoliv a odkudkoliv. Asi o rok později jsem deník přesunul do aplikace Evernote, kterou mám taky dostupnou z počítače, z webu i z telefonu.
Vřele doporučuji psát si deník právě elektronicky, protože to umožňuje snadné vyhledávání a zpětná dostupnost těch informací je stejně užitečná, jako samotný fakt psaní. Je cenné moci se kdykoliv a rychle podívat na cokoliv, co zrovna potřebuji vědět. To papírový deník neumožňuje. Je to i věc prosté zálohy dat. Osobní deník má velkou hodnotu, tím vyšší čím déle jej člověk píše. A ztráta nebo poškození jednoho jediného papírového kusu je v horizontu let docela pravděpodobná. To nechci.
Pojď si to zkusit.
Otevři nový email, nadepiš jej deník 001 a věnuj deset minut zapsání si, co nejzajímavějšího tě potkalo za poslední 2-3 dny. Zkus to dělat měsíc, alespoň jednou za dva dny. A pak si ty zápisky znovu přečti. Budeš překvapen, kolik věcí ti už z paměti vypadlo a jak užitečné a zajímavé je, připomenout si je.
Komentáře